Když jsem nastupoval do H2O, už jsem znal kluky, kteří tu pracovali na zakázkách. Věděl jsem, že jdu do pohodového týmu. V roce 2012 jsem naskočil na zakázku SOMA Lanškroun. Cíl byl jednoduchý, měl jsem dotáhnout projekt do cíle.
Z původních mrazíren dnes stojí krásné sídlo firmy, tři výrobní haly a školicí středisko.
Po celou dobu tu děláme technické i stavební dozory a část projektu jsme realizovali formou generální dodávky na klíč.
Podílel jsem se také na zakázce pro CSG, kde jsem počítal ekonomiku projektu a vybíral dodavatele. Povedlo se nám ušetřit desítky milionů korun.
Nejvíc mě právě baví čísla.To, když zakázku spočítám, nastavím a pak vidím, jak se realizuje. Čísla se pořád mění, a právě to mě na té práci baví.
Za těch 13 let jsem nikdy neměl tendenci jít do jiné firmy.
Drží mě tu parta, způsob komunikace a důvěra. Neříkáme si rodina. Je to prostě férový tým.
Začínali jsme ještě v Pardubicích. Já tam zůstal a do kanceláře v Praze dodnes dojíždím.
Vstávám ve 3:50. Ano, spal bych radši ?
Ale ta práce mi za to stojí.
Počítám zakázky, sháním dodavatele, skládám nabídky, dávám dohromady týmy.
Každá zakázka je jiná, je to pestré, a to je přesně to, co mě na tom baví.
Nemáme píchačky. Nejsme korporát.
Propustku k lékaři, kterou jsem poprvé přinesl, mi Libor zmuchlal a hodil do koše se slovy:
„Na to si tu nehrajeme.“